neděle 7. ledna 2018

LIFE UPDATE

hah, sliby typu, že se budu blogu opravdu plně věnovat, jak vidíte, moc nevyšly.. A mě to hrozně mrzí, jenže já vážně NEVÍM, CO VÁS BAVÍ ČÍST na blogách.. Vím, že většina lidí na blogy již opomenula a "blogovací éra" je už dávno za námi a blogy pomalu (ale jistě) upadají. Proto bych se Vás ráda tímto článkem zeptala, co rádi na internetu čtete, jaká témata vás zajímají, opravdu mi tím neskutečně pomůžete a třeba se konečně (už asi po sto padesátý) uchytím..

Aby to nebyl pouze nudný info článek, přikládám Vám sem nějaké moje tipy a maličkosti, které mi v uplynulých měsících, co jsme se "neviděli", dělaly radost, překvapily a nadchly.

Seriály, seriály a zase seriály



Někdy okolo Halloweenu vyšla po roce 2. série STRANGER THINGS, který v této době zná už snad každý, a není se čemu divit, je to fakt bomba. Tato série, kterou tvoří 9 dílů cca po 45 minutách, nadchla a líbila se mi snad i více než ta první! Všech 9 dílů jsem zhlédla asi za 3 dny, protože bylo to tak napínavé, že nešlo čekat.

Další seriál jsem našla někdy o Vánocích. Jmenuje se DARK. Hodně připomíná Stranger Things, ale musím říct, že i tak má hodně, co do sebe. Upřímně, když jsem na něj narazila a viděla jsem, že je to seriál z Německa, řekla jsem si, že v němčině se na nic dívat fakt nebudu - vadí mi ten jejich přízvuk, ale hlavně nenávidím, když koukám na seriál a nerozumím ani slovu a musím 100% spoléhat na titulky, to mě hrozně znervózňuje. Ale našla jsem naštěstí i verzi předabovanou do angličtiny, takže jsem si pustila první díl a spadla jsem do toho - za pár dní bylo hotovo. Nechci spoilerovat, ale konec byl hrozně zvláštní a 2. série až za rok? Nevím, co budu dělat fakt :-)


Také jsem koukala na 2. sérii RIVERDALE, sice jsem na to koukala ráda, ale nějak extra mě to, jako dva předchozí seriály nenadchlo.

?? Rok 2018 má být na seriály dost bohatý, takže se těším! Třeba by se vám líbil článek o seriálech, na které se můžeme těšit a budou stat za to? Dejte mi vědět! 

Hudba

3. listopadu 2017 vydal Sam Smith album The Thrill Of It All a jako upřímně, nikdy se mi nelíbilo album tolik, že bych ho CELÉ poslouchala do teď! Každá písnička má něco do sebe, super text, melodie a jeho božský hlas tomu dává jen grády!
Kosmetika

Celkem se mi z toho všeho stresu, make-upu zase zhoršila pleť. A já si obličej roznípala tak moc, že jsem měla na tvářích strupy, kterých jsem se sice zbavila, ale zůstaly po nich nepěkné tmavší skvrnky. Proto jsem hledala na internetu a pořídila si pár (pro mě nových) přírodních produktů, které by mi měly pomoci, tak snad *křížím prsty*! 
- 100% Aloe Vera gel na obličej, který zajišťuje hydrataci a především je Aloe Vera léčivá snad na vše :D
- Zelený jíl (v prášku) - vždy ho smíchám s vodou, udělám si takovou kašičku a používám jako masku. Regeneruje a posiluje pokožku. 
- Sušená syrovátka - někde jsem vyčetla, že nejen její pití je zdravé pro tělo, proto postupuji stejně jako u jílu - smíchám s vodou, udělám kašičku a dám na obličej jako masku a nechám cca 20 min působit. 

Dairy-free dieta update

Tak tohle je asi největší fail roku 2017. Stravovat se bez mléčných produktů jsem strašně moc chtěla, sice jsem už asi půl roku neměla jogurt, do kafe si mléko skoro nedávám (i to kafe už skoro vůbec nepiju - nahradila jsem ho zelených čajem!), ale sýry a smetanu prostě jím dál. Nevím, nechci se kvůli pleti až tak moc omezovat.



To by snad k updatu z mého života stačilo, i když to není ani polovina! :D Mějte se krásně, doufám, že jsem zatím v novém roce jen a jen spokojení a vidíme se snad příště!

pátek 13. října 2017

proč píšu anonymně

Na blogu není jediná moje fotka, věk. Co o mně vlastně víte? Víte jen, že se jmenuju Adéla (což ani nemusí být pravda), neznáte žádnou mojí sociální síť (pokud jste ji teda nevypátrali?). A proč? Protože se bojím, že kdyby objevily můj blog známý, kamarádi, prostě kdokoli, kdo mě zná, vysmáli by se mi, řekli, že si hraju na něco, co nejsem..

    Asi v 11 letech jsem měla blog (asi pátý), byla jsem malá, a tak jsem na blogu zveřejnila snad všechno co šlo - mojí fotku, věk, narození. "Kamarádi" ze třídy (byli jsme tenkrát tak v 5. třídě?) ho podle mého jména asi po roce našli a vysmáli se mi. A já se svojí tehdy (asi dosavadní když se i teď bojím) slabou povahou jsem na sobě nedávala znát, že mi to vadí, ale doma jsem trpěla. Bohužel jsem zapomněla heslo, přihlašovací jméno i e-mail ke blogu, a tak bylo ztraceno, že bych to mohla vymazat.. Výsměch trval asi týden, ani ne, všichni na to zapomněli a starali se zase o něco jiného. Ale ve mě ten pocit zůstal stále. Blog je pořád dohledatelný na internetu. Nepovedlo se mi ho smazat. Sice na blogu naštěstí nepíšu nic konkrétního, jen nějaké blbosti, ale i tak je to pro mě osobní věc, kterou chci i nechci mít jen pro sebe. V tomhle ohledu neuvěřitelně obdivuju youtubery (ne v ohledu náplně jejich videí - o tom se radši nebudu vyjadřovat ve většině případů), obdivuju je v tom, že i přes hrozné "hejtování" a negativní komentáře, si jdou dál, přehlížejí je (dobře, určitě to nemají takhle lehké, určitě mají dobré i špatné dny, kdy brečí, ale na kameře to nedají znát).

Často přemýšlím jestli prostě tenhle blog v pohodě nenasdílet na moje všechny sociální sítě, kde mě sledují lidi z okolí.. nevím.. Udělám to a budu toho litovat. Neudělám to a budu toho litovat. 
       
Ráda bych slyšela Váš názor na tyto výsměchy (nechci psát šikanu).
Mějte se krásně a buďte na sebe navzájem ohleduplní ♥

pátek 29. září 2017

CZECH MAINSTREAM LOOKOUT POINT

Kdybyste mi řekli, že jste v životě o vyhlídce Máj neslyšeli, opravdu bych vám nevěřila! Ani nevím, jak se zrovna toto místo (ač je opravdu nádherné, ale myslím, že takových je v Česku ještě spousta) stalo tak populární - každý hlavně na instagramu tam byl! A já nejsem výjimkou a zajela jsem tam letos o prázdninách.
Trochu mě vyděsila výška, protože když chcete přesně tu nádhernou fotku, kterou má každý, kdo tam byl, musíte jít na kámen, kde si sednete - žádné zábradlí, jen propast. Lidí tam zrovna málo taky nebylo, vzhledem k tomu, že je to blízko Prahy a že asi 500 metrů je od vyhlídky parkoviště, tak si to všichni v šatičkách, pomalu podpatkách trádovali (existuje to slovo? :D) k vyhlídce, aby i oni měli tu instagramovou fotku a sto lajků!
Úplně nevím, jestli mám ráda takováhle místa, kde je hromada lidí, každý tam byl, má odtamtud fotku :D Jsem více ten typ, že si najdu nějaké krásné místečko, o kterém nikdo neví.
©adelaswords.blogspot.com

© Adela's
Maira Gall